UNESCO CLUB
Spolek nezávislých cestovatelů

Izrael

Seznam památek Unesco

Seznam ostatních památek

Obecné informace

Cestování

  Izrael
     << 

 
dokladyVyžaduje se cestovní pas platný alespoň šest měsíců.vizarezimvstupu
Mezi ČR a Izraelem je uzavřena od roku 1996 bezvízová dohoda, která se vztahuje výhradně na účel turistiky. Občané obou států mohou pobývat na území státu druhé smluvní strany po dobu maximálně 3 měsíců bez víz. Imigrační úředníci na letišti či hraničních přechodech vyznačí (zpravidla na základě zpáteční letenky a množství finančních prostředků) do cestovního pasu dobu, po kterou může osoba v Izraeli pobývat. ZÚ se v praxi setkává s případy, kdy při pasovém odbavení je českým turistům omezena délka pobytu např.l na jeden měsíc, ale i na jeden týden. Po uplynutí této lhůty je možné požádat o prodloužení pobytu na izraelském ministerstvu vnitra za účelem např. studijním . Při příjezdu se vyplňují registrační karty. Pasová kontrola je velmi přísná. Imigrační úředník klade nejrůznější otázky, pokud je dotyčný nepřesvědčí o účelu své návštěvy, neprokáže dostatečné množství finančních prostředků, nemá zajištěné ubytování či pozvání konkrétní osoby, není mu umožněn vstup do země a nejbližším leteckým spojením je poslán zpět do ČR. Výše finančních prostředků není pevně stanovena. V případě, že turista přijíždí individuálně, aniž by měl zajištěné ubytování, za dostatečnou se považuje částka mezi 70-80 USD na osobu a den. Pokud se cestovatel zdržuje v Izraeli jako turista, není vyžadována přihlašovací povinnost. Nevyžaduje se žádné očkování či potvrzení o zdravotním stavu (např. potvrzení o negativním testu na HIV).

Jakákoli práce v Izraeli (včetně dobrovolné práce v kibucech) vyžaduje pracovní povolení. Pro práce v kibucu nebo mošavu musí zájemce obdržet pracovní povolení již PŘED PŘÍJEZDEM do Izraele, dále musí mít zvací dopis z příslušného kibucu či mošavu, a rovněž ho na letišti musí očekávat osoba, která ho převezme a dopraví na místo určení.

Nedoporučujeme snažit se získat pracovní povolení v Izraeli. Tento postup je nelegální, ale i nebezpečný. Zájemce o práci v Izraeli totiž jednak zaplatí několik tisíc Kč za zprostředkování v ČR, jednak se v případě úspěchu dostane "do pasti" izraelských agentur, které si jsou vědomy nelegálnosti pobytu pracovníka, a tak ho drží de facto ve vztahu "fyzické závislosti" na zaměstnavateli. Agentury v ČR proto již rovnou instruují své klienty, že při kontrole vstupu do země musí předstírat zájem o cestování a turistiku, což bývá izraelskými imigračními úředníky ve většině případů odhaleno. V souvislosti s množícími se problémy souvisejícími s odmítnutím vstupu na území Izraele občanům ČR MZV upozorňuje na "agentury" v ČR, které slibují zajištění práce v Izraeli.

I v případě tzv. dobrovolné práce (voluntary work) například v humanitárních organizacích nebo izraelských kibucech je nutno mít PŘEDEM zajištěné pracovní povolení a JINÝ druh víza než je turistické. Pokud mají občané v úmyslu pracovat v Izraeli, je nutno postupovat výhradně podle pokynů velvyslanectví Státu Izrael v ČR, nikoli na základě "pomoci" zprostředkovatelských agentur nebo "známých".

Suchozemské hraniční přechody existují s Egyptem a Jordánskem. S Libanonem a se Sýrií jsou hraniční přechody uzavřeny. Je-li v pase jakékoli izraelské razítko, nevpustí některé arabské a islámské státy držitele pasu na své území. Izraelské orgány lze proto požádat, aby byla razítka otištěna mimo pas.
Jestliže chce český turista projet více zemí Blízkého východu, doporučujeme zařadit cestu do Izraele až na poslední místo s následným leteckým návratem do vlasti z Izraele nebo ze sousedního Jordánska. Dále upozorňujeme zejména mladé lidi a studenty, kteří cestují přes Jordánsko do Izraele za možností výdělku, že se vystavují riziku, kdy jim nebude umožněn vstup do Izraele z důvodu nedostatku financí a zpětná cesta přes Sýrii je velmi komplikovaná. Rovněž nebývají do Izraele vpuštěni ti, kteří po tříměsíčním pobytu v této zemi pouze překročí jordánskou hranici a chtějí se okamžitě vrátit zpět.
V důsledku aktuální politické situace byla zrušena pravidelná autobusová doprava na lince Ammán - Tel Aviv.cadpredpisyBez cla a bez povinnosti přihlásit je do Izraele možno dovézt:
- věci osobní potřeby
- 1 l lihovin a 2 l vína na osobu
- 250 ks cigaret na osobu
- dary nepřesahující hodnotu 150 USD

Deklarovat je třeba:
- videokamery, videa, osobní počítače apod.
Uvedené věci propustí celnice do záznamního oběhu po složení zálohy na clo pro případ, že by věci nebyly vyvezeny. Záloha se vrací při vývozu. Na celních a hraničních přechodech existuje, tak jako v ČR, systém červeného a zeleného koridoru. Starožitnosti lze vyvážet jden na základě povolení Úřadu pro starožitnosti. Za starožitnosti se považují předměty zhotovené před r. 1700.
Domácí zvířata (kočky, psy) je možno dovážet pokud jsou alespoň 4 měsíce stará. Musí mít platné veterinární potvrzení o zdravotním stavu a potvrzení o očkování proti vzteklině.
Dovoz valut a deviz je bez omezení. Místní měna šekel (NIS) není volně směnitelná. Při výjezdu je možno směnit na volně směnitelnou měnu max. 500 NIS. Pokud má cestovatel potvrzení peněžního ústavu o nákupu místní měny, lze provést zpětnou směnu až do částky 5000,- USD. V Izraeli existuje rozvinutý bankovní systém a hustá síť bankovních poboček. Ve většině obchodů je možno běžně platit kreditními kartami - VISA, MASTERCARD (platební karta MAESTRO vydávaná českými peněžními ústavy není v Izraeli akceptována).zdravtelcislaZdravotnictví je v Izraeli vyspělé. Zdravotnické služby jsou velmi drahé a jeden den pobytu v nemocnici stojí i 1000,- USD.ČR nemá s Izraelem uzavřenou žádnou dohodu o poskytování bezplatné zdravotní péče, je proto nutné, aby se návštěvník Izraele před cestou pojistil u některé pojišťovny.

Pro Izrael se nevyžaduje žádné povinné očkování, obecně platí, že je třeba chránit se před sluncem, pít dostatečné množství tekutin a dbát na důkladné omytí ovoce a zeleniny.

Telefonní čísla:
První pomoc 101
Policie 100
Požární služba 102specifika
Doporučujeme věnovat nejprve pozornost aktuálním sdělením v kapitole "Upozornění pro cesty do zahraničí".
.
Automobilismus je v Izraeli rozvinutý. Síť čerpacích stanic je hustá. Prodávají se všechny druhy benzínu včetně bezolovnatého. Dálniční poplatky neexistují. Motorová vozidla musí být pojištěna pro případ škody způsobené třetí straně (uznávaná je zelená karta). Autobusy musí být vybaveny platným mezinárodním karnetem. Vozidla, která nejsou homologizována, musí projít technickou kontrolou (stojí 50 USD a provádí se přímo na hraničních přechodech).
Všechny druhy služeb jsou v Izraeli drahé, a to i v porovnání se státy západní Evropy. Pro tzv. levnou turistiku nejsou vytvářeny podmínky. Kempingy nejsou běžné, nepatrně množství turistů přijíždí vlastními automobily. V Izraeli je rozsáhlá síť autopůjčoven, při zapůjčení auta se vyžaduje mezinárodní kreditní karta.

Situace v oblasti osobní bezpečnosti se v Izraeli po vypuknutí tzv. Druhé intifády zhoršila. Přesto při zachování základních zásad lze považovat pobyt v Izraeli za bezpečný.
V minulosti se teroristické útoky soustřeďovaly na místa s vysokou koncentrací osob (obchodní domy, tržiště, autobusové zastávky apod.). Proto je lepší vyhýbat se otevřeným místům s velkou koncentrací místního obyvatelstva jako jsou tržiště či autobusová nádraží. Uzavřené prostory jako jsou restaurace a kulturní zařízení jsou střežená a relativně bezpečná.

Vzhledem k bezpečnostní situaci nedoporučujeme občanům ČR cestovat do pásma Gazy. Případné cesty na palestinská autonomní území doporučujeme v každém případě předem konzultovat se ZÚ, případně SÚ Ramalláh.
Bezpečnostní kontroly před odbavením na mezinárodním letišti Ben Gurion jsou zdlouhavé a velmi přísné. Doporučujeme dostavit se na letiště s dostatečným časovým předstihem. Letenky je nutno konfirmovat 72 hodin před odletem.

Upozorňujeme též, že v Izraeli je trestná nejen výroba a distribuce drog, ale i jejich držení pro osobní potřebu.
Hazardní hry a kasina jsou v Izraeli zakázána.
Od pátku odpoledne do sobotního západu slunce nefunguje v Izraeli veřejná doprava.

Nejdůležitější internetové adresy s informacemi o zemí:
Ministerstvo zahraničních věcí Izraele:
http://www.israel-mfa.gov.il

Ministerstvo cestovního ruchu Izraele
http://www.infotour.co.il
 

Krajané

  Krajané v Izraeli
     << 

 
Počty krajanů | Historie | Významní krajané | Kontaktní údaje 


První přistěhovalci z Československa se začali na území dnešního Státu Izrael stěhovat již ve 30. letech. Jejich počet se začal zvyšovat v době těsně před nacistickou okupací a druhou světovou válkou. Největší vlna přistěhovalců z tehdejšího Československa přišla do Izraele po roce 1948, po vzniku samostatného Izraele.
V současné době žije v Izraeli několik set občanů českého původu. Jsou sdruženi celkem ve třech krajanských spolcích. Někteří se soustřeďují v kibucu Masaryk, založeném českými a slovenskými emigranty.


Krajanské spolky

Izraelská společnost přátel České republikyČestný předseda: Avigdor Dagan (Viktor Fischl)Předseda: Chanan Rosen

V roce 1948, krátce po založení státu Izrael, byla v Tel Avivu založena Liga přátelství Izrael - Československo, u jejíhož vzniku stáli její nynější předseda Chanan Rosen, Artur Kraus (překladatel na ZÚ), Dr. Chaim Kugel (významný sionista), Chaim Patish a Max Brod. Jejím cílem byl rozvoj československo-izraelských vztahů. Zajistila např. účast Izraele na vysázení růžového sadu v Lidicích, izraelskou účast na festivalu Pražské jaro či na filmovém festivalu v Karlových Varech. Současně dávala podnět k pozvání hudebních souborů a uměleckých těles do Izraele, organizovala skupinové zájezdy z Izraele do Československa.
Společnost fungovala 23 let, ale v roce 1967 byla její činnost pozastavena. Teprve v souvislosti s politickými změnami v Československu byla 21. února 1990 činnost obnovena a společnost se přejmenovala na Společnost přátelství Izrael - Česko - Slovensko. V té době začala společnost fungovat ještě před navázáním oficiálních diplomatických styků. Po rozpadu Československa byla 17. března 1993 společnost přejmenována na Izraelskou společnost přátel České republiky.
Společnost se po celou dobu své existence zaměřuje na pořádání akcí pro veřejnost, které by obě země sblížily. Jedná se jak o akce kulturního rázu (výstavy v ČR a v Izraeli, koncerty především v Izraeli, spolupráce na vydávání publikací), tak vzpomínkového (např. k 50. výročí osvobození Terezínského ghetta, 1. transport Židů v Evropě Ostrava - Nisko atd.), osvětového (přednášky, vědecká sympózia, promítání dokumentárních filmů) a společenského (společenské akce jsou však vždy spojené s kulturním vystoupením).
Duší společnosti je její předseda Chanan Rozen, který dokáže využít svých kontaktů z radnice Ramat-Ganu (město přímo sousedící s Tel Avivem), jež má partnerskou smlouvu s Prahou, své funkce honorárního konzula ČR a předsednictví či členství v dalších institucích pro aktivity společnosti.
Společnost má kolem 350 členů, z nichž jenom část má své kořeny v Československu. Neorientuje se pouze krajansky, je zaměřena především na to, aby vypověděla obyvatelům Izraele něco o ČR a naopak.



Hitachdut Jotsej Čechoslovakia - Sdružení Židů pocházejících z ČeskoslovenskaPředseda: Nathan Steiner

HJČ byl založen r. 1934 v Tel Avivu dr. H. Ferbsteinem s pobočkami v Jeruzalémě a Haifě. Hlavním cílem bylo všestranně uchovávat odkaz čs. Židů. Po příchodu většího počtu imigrantů z ČSR v letech 1935-36 a posléze r. 1939, v době těsně před nacistickou okupací a po jejím začátku, dosahoval počet členů HJČ přibližně 2.000. Organizace se v té době především zaměřovala na bezprostřední pomoc novým přistěhovalcům, jejich začlenění do společnosti a propagaci idejí sionismu. Zatímco tato první vlna imigrace přicházela především z Čech, po válce hledali útočiště v Izraeli zejména Židé ze Slovenska. V letech 1948-50 se do Izraele přistěhovalo na 19.000 Židů z ČSR, polovina těch, kteří přežili nacistické koncentrační tábory. V této době a dále až do r. 1977 stál v čele HJČ dr. J. Neuman. Za jeho vedení byl mj. v jeruzalémských horách vybudován památník obětem holocaustu - Les obětí, kde si členové HJČ každý rok v květnu připomínají tragický osud čs. Židů za druhé světové války. Těžiště činnosti nadále spočívalo v kulturní a sociální aktivitě a stejně tomu bylo i v letech 1978-1988 za vedení dr. E. Friedera.
V r. 1988 změnilo Sdružení stanovy i organizační strukturu. Jsou v něm nyní sdruženy pobočky v Jeruzalémě, Tel Avivu, Haifé, Natanyi, Naharii a Beér Ševě. Za účelem uchování kulturního odkazu čs. Židovstva sdružuje se pod vedením Hitachdutu 20 organizací. Jejich úkolem a trvalým posláním je uchovat dědictví a pokračovat v zachovávání tradic čs. Židovstva pro příští generace. V roce 1992 tato organizace sdružovala cca 13.000 osob, organizovala bývalé čs. občany žijící v Izraeli za účelem kulturní, výchovné a sociální činnosti a vydávala čtvrtletník Hazman haze (Naše doba), redigovaný N. Steinerem, který slovem i fotografiemi dokumentoval činnost HJČ a informoval o připravovaných akcích.
HJČ udržoval až do přerušení diplomatických styků mezi ČSSR a Izraelem neoficiální kontakty s Čs. ústavem zahraničním. Spolupracoval s organizacemi Židů pocházejících z ČSR, kteří žili v dalších zemích světa, především v USA. 1. světový sjezd Židů pocházejících z Československa se konal 26.5.-5.6.1990 a zúčastnilo se ho několik tisíc osob včetně nejvyšších izraelských představitelů a prezidenta ČSFR V. Havla.
Hitachdut má dnes cca 4.000 členů, z devadesáti procent pocházejících ze Slovenska. Specifikou je, že krajané se identifikují na prvním místě se židovstvím a teprve na druhém místě se zajímají o zemi původu, v daném případě o ČR. Mladší generace se považuje za Izraelce a nemá o dění společnosti Hitachdut zájem.
Po roce 1989, kdy začali jezdit naši občané na studium do Izraele, se v Hitachdutu vyvinula tradice, že majetní členové společnosti poskytují slovenským a českým studentům stipendium. U příležitosti svátků Purim a Chamuka pořádá organizace pravidelně setkání svých členů s bohatou tombolou, jejíž výtěžek je určen na podporu sociálně slabších členů a nových emigrantů z ČR.
Předseda organizace Nathan Steiner byl za své zásluhy o rozvoj česko-izraelských vztahů v roce 2001 odměněn Cenou Jana Masaryka Gratias agit.



Dům Terezín - Beit TerezínPředseda: Anita Tarsi

Sdružení pro uctění památky mučedníků, Beit Terezín, bylo založeno v kibucu Givat Chaim. Sdružení vystavělo budovu z iniciativy v Izraeli žijících členů Hnutí sionistické mládeže a organizace Hechaluc. Dvanáctirohová vzpomínková hala z červených cihel je architektonickou připomínkou terezínských pevnostních opevnění s mozaikovou podlahou znázorňující plán opevňovacích náspů, ulic a kasáren gheta. V archívu Beit Terezín se nachází kartotékový index všech, kteří byli v ghettu vězněni. Beit Terezín je podporován finančně izraelským státem, nicméně většinu práce dělají dobrovolníci, převážně býv. terezínští vězni. Organizace každoročně pořádá setkání bývalých vězňů z Terezína v kibucu Givat Chaim.


Kibuc Kfar Masaryk
Byl založen ve 30. letech, ještě před vyhlášením státu Izrael, československými a litevskými přistěhovalci. Masarykovo jméno kibuc přijal až v roce 1940. V současné době má okolo 700 členů, z nichž asi 40 je původem z Československa. Je to vyvinutý kibuc s moderním zemědělstvím a pokrokovými továrnami. Obyvatelé pěstují bavlnu, rajčata, avokádo a chovají dobytek, drůbež a kapry. Ve svých továrnách vyrábí elektroniku a papírové a kartónové krabice všeho druhu.
V roce 1985 bylo v kibucu založeno sdružení Amutat Jad T. G. Masaryk, které si dalo za cíl vybudovat památník TGM. Sdružení ihned začalo pořádat peněžní sbírku, a to nejen v samotném Izraeli, nýbrž i mezi krajany v zahraničí. Mezi přispěvateli byl mj. i Miloš Forman a krajanské organizace v USA. Koncem 80. let byl vybudován v kibucu objekt, který jednak pietně uctívá památku TGM, jednak slouží jako studovna materiálů spojených s TGM a ČSR. Do Jad Masaryk zavítal během státní návštěvy Izraele v roce 1990 prezident V. Havel. Centrum je však spravováno pouze dobrovolníky bez dostatečného vzdělání na to, aby mohli vytvořit skutečné vědecké středisko odpovídající úrovně.
Členové kibucu i lidé z okolí s vazbami na ČSR se scházejí na jaře, aby si připoměli narození TGM, a na podzim u příležitosti založení ČSR. Náplň setkání tvoří většinou přednáška spojená s kulturním programem. Obvyklá účast je 100 osob.


Neformální sdružení
Pitterovy děti tvoří lidé, kteří se po válce ocitli v sanatoriích pro osamělé děti založených P. Pitterem. V současné době se snaží o to, aby v Haifě byla pojmenována ulice po P. Pitterovi.
Generace ´68 jsou lidé o 20-30 let mladší než lidé sdružení ve výše jmenovaných organizacích, kteří se do Izraele dostali kolem roku 1968. Tyto generační skupiny mají spolu minimální kontakt. "Osmašedesátníci" se scházejí u sebe doma, pořádají silvestrovské a pod. večírky, filmová promítání apod.
Nová alija a au-pair: v Izraeli je dost mladých lidí z ČR, kteří zde studují, pracují jako au-pair. Někteří jsou zde coby noví přistěhovalci, jiní nemají s židovstvím nic společného a po určité době se vracejí do ČR.




Krajanské osobnosti

Nejvýznamnějšími krajany žijícími v Izraeli jsou český spisovatel Viktor Fischl a krajanský aktivista Nathan Steiner. Oba žijí v Izraeli již od roku 1949. Nathan Steiner byl za své zásluhy o rozvoj česko-izraelských vztahů v roce 2001 oceněn Cenou Jana Masaryka Gratias agit za šíření dobrého jména České republiky v zahraničí.

Viktor Fischl je básník, prozaik, překladatel, publicista a autor knih pro děti. Narodil se 30. června 1912 v česko-židovské rodině v Hradci Králové, kde po studiu práv a sociologie začal psát první básně. Přikláněl se stále silněji k myšlenkám sionismu. Před odchodem do prvního exilu do Velké Britániev roce 1939 vydal tři básnické sbírky, z nichž kritika nejvíc ocenila Hebrejské melodie (1936). V Londýně pracoval Fischl pro čs. exilovou vládu. Po návratu domů psal prózu. Za román Píseň o lítosti převzal v roce 1948 cenu Evropského literárního klubu. Ke knižnímu vydání v češtině však došlo až v roce 1982 v torontském nakladatelství 68-Publishers. Po převzetí moci v Československu komunistickou vládou odešel do druhého exilu do Izraele.
Nejvýznamnějším titulem Viktora Fischla jsou Hovory s Janem Masarykem (1952). Text se u nás nesměl publikovat a byl rozšiřován mezi lidmi pouze tajně. Knížkou Svědek téměř stoletý (1988), podobně jako knihou vzpomínkových medailonů Setkání (1994), vzdal Fischl hold Masarykově první republice. Ta pro něj a jeho vrstevníky představovala nejvyšší hodnoty, jakých bylo možno za daných historických podmínek materiálně a duchovně dosáhnout. Fischlovy knihy posilují ve čtenáři víru v mravní zákon a s ní i naději, že život má i po všech hrůzách 20. století stále ještě smysl.
Viktor Fischl se nikdy nepřestal považovat za českého spisovatele. Básně, povídky a romány psal po celý život česky a podepisoval je původním jménem. Přijatým hebrejským jménem Avigdor Dagan podepisoval překlady své beletrie a původní odborné práce.
Nathan Steiner se narodil v Bratislavě 3. září 1933. Byl vězněn v koncentračním táboře Bergen Belsen a v roce 1949 po ukončení studia na gymnáziu se vystěhoval do Státu Izrael. Tam absolvoval zemědělskou školu a pracoval v kibucu Yavne. V letech 1951 až 1958 působil v izraelské armádě. V roce 1983 vstoupil do organizace Hitachdut Jotsei Czechoslovakia, od 1985 do 1995 byl generálním tajemníkem tohoto sdružení a od 1995 do současnosti je jeho předsedou. Má osobní zásluhy na rozvoji vztahů mezi Českou republikou a Izraelem a mezi židovskou komunitou na obou stranách. Byl aktivně nápomocen při přípravách oficiálních návštěv představitelů ČSFR, ČR a SR v Izraeli a izraelských představitelů u nás. Roku 1990 Steiner a Hitachdut zorganizovali celosvětové setkání československých Židů v Jeruzalémě za účasti prezidenta V. Havla a ministra zahraničních věcí J. Dienstbiera. Z jeho iniciativy byl rekonstruován památník SNP v Kremničce a památník holocaustu v Bratislavě. Každoročně organizuje v Izraeli vzpomínku na 180 tisíc občanů židovského vyznání z Československa, kteří byli zavražděni během druhé světové války. V poslední době se Steiner podílel na vydání knihy Viktora Fischla Rozhovory s Janem Masarykem v hebrejštině.
Steiner je členem dozorčí rady nadace EZRA, jejímž cílem je sociální odškodnění Židů, kteří přežili holocaust. Česko-slovenskou židovskou komunitu reprezentuje zároveň v užším vedení Jad Vašem, společnosti, která dbá o zachování židovských památných míst a ochranu památek připomínajících dějiny izraelského národa. Vedle předsednické funkce ve Sdružení přistěhovalců z Československa je Steiner také redaktorem krajanského časopisu Hasman Haze, který publikuje články o česko-slovensko-izraelských vztazích a o kulturních a společenských aktivitách velvyslanectví ČR a SR v Tel Avivu. Inicioval vydání sborníků historických statí z období holocaustu, organizoval různé dokumentační výstavy o českých a slovenských Židech, kulturní akce, výměny sportovců, rozvoj vzájemného turismu apod.
 

Zastoupení Izraele v ČR

  Izrael - Velvyslanectví Státu Izrael (Praha 7)
     << 

 
Velvyslanectví Státu Izrael

Badeniho 2, Praha 7
170 06


tel: 233 097 500, 233 097 513, 233 097 515
fax: 233 097 519
web: prague.mfa.gov.il
 
titulářJ.E.p. Arthur AVNON
funkceVelvyslanec
 
Provozní hodiny úřadu
08.30 - 17.00 /Po-Čt/
08.30 - 14.30 /Pá/

Konzulární odděleníConsular Section
Provozní hodiny úřadu
09.00 - 12.00 /Po-Pá/

 

Zastoupení ČR v Izraeli

Izrael - Velvyslanectví Tel Aviv



Izrael - Honorární konzulát Jeruzalém



Izrael - Honorární generální konzulát Tel Aviv



Izrael - Honorární konzulát Haifa

Zajímavosti

Zpět na výběr památek